O úklidu a duchovním rozvoji

Už odmítám uklízet stále totéž a pořád dokola. Snažit se, snažit se, snažit se. Vyvíjet velké úsilí k úklidu všech těch titěrností. Nechť to jde více samo. Udržovat úklidem statický stav bez toho aniž by se daná věc vyvíjela? Už nechci. Je to moc náročné. Energeticky. Vyžaduje to mnoho úsilí. Nechť se vůle pěstuje jiným způsobem. Způsobem postavit se za sebe, jít za svými vnitřními impulsy a poslechnout je. Chtít od života více než jen „mít uklizenou kuchyňskou linku“.

Je pro mne důležité mít v kuchyni uklizeno, to ano, ale ráda bych, aby to šlo více samo. Když se věci uklízejí, uspořádávají se, „rovná se“ také vnitřní prostředí člověka. Nechť je k tomu ale vždy něco navíc. Jako motor.

Nelíbí se Vám vaše předsíň a neradi ji uklízíte? Vymalujte ji. A nejlépe barvou, která se vám moc a moc líbí. Znamená to, že ji právě teď potřebujete ke svému duchovní rozvoji! Nelíbí se Vám podlaha v předsíni? Je na ní smetí a nechce se Vám stále a stále zametat? Pomozte si a nemusí to ani stát mnoho. Ručím Vám za to, že pokud si koupíte např.  hezký květináč, který se Vám opravdu bude líbit, na květinu, kterou jste si třeba již dříve v předsíni umístili, věřím, že kvůli pohledu na ten krásný květináč stojící na podlaze rádi zametete. Když zametete, pohledem na čistou podlahu a nový květináč se pokocháte. Zahřeje Vás to na duši. A tak se to dá dělat stále.

A nemusí to stát mnoho. Nejde o to najednou všechno změnit. Ani byste ty změny nevstřebali. Jde o to stále po troškách přikládat. Polínko po polínku. Nejdříve jedno – květináč – věřím, že radost z nového pohledu nějakou dobu vydrží. Pokud se zastavíte a plně vychutnáte to potěšení a pocit uspokojení, může vydržet poměrně dlouho. A pak můžete pokračovat. Postupně, pomalu, s láskou – jak vám velí vaše vnitřní impulsy.

Já má radost i z nových kolíčků, které si pořídím, protože mě blaží pocit, že už pravděpodobně po nějakou delší dobu nedojdou kolíčky ve chvíli, kdy ještě není všechno prádlo pověšené. Nemáte rádi plasty? Plastové kolíčky vyměňte za dřevěné. Není to malichernost. Je to velmi důležité. Z pohledu energií a energetického pole. Následujte své pocity. Nebo Vám vaše nádoba na kolíčky přijde nedůležitá? Omyl. I to se může změnit v něco moc hezkého. Zkuste například proutěný košíček. Ten zbarvený do modra, který se Vám jednou v obchodě tak líbil. Pamatujete?  A věřím tomu, že se budete více těšit i na věšení prádla. Protože se budete moc kochat pohledem na svůj zamilovaný košík.

Zkuste povýšit obyčejné věci na zážitek. Pak bude zážitkem celý Váš život, přinese Vám to nové a nové inspirace. Není velkých a malých věcí.

autorkou článku je Renáta Křížová