Co udělat pro hezkou fasádu
Blíží se jaro a pak se na nás většinou usměje nepříliš vábná fasáda, která je po zimě nějakým způsobem poškozená či ušpiněná. Je velkou plochou a tak je vidět jak zblízka, ale i z dálky.
Pokud máme starší budovu a použili jsme hladkou štukovou omítku s nátěrem nebo břízolitovou, tak byly škrábané nebo stříkané a podobně. Pokud jsme použili škrábanou, pak je trvanlivější než ta stříkaná, která je jak rychlejší, tak jednodušší. Protože omítková směs, tak zvaný břízolit, se nanášel pomocí ručního strojku.
Když se jedná o novostavbu či zateplovací systém, tak se používají různé třené omítky, které můžeme vidět a prohlédnout si, jakož si i vybrat v různých provedeních.
Když máme starou chalupu, kde by používání moderní hmoty byly jak na úkor stylového vzhledu chalupy, tak by mohlo vést až k degradaci omítky, protože by tím pádem došlo k nedýchatelnosti stěn. Pak bychom se měli rozhodnout pro klasické vápno.
I když už se na naši fasádu nedá dívat, pak bychom ani tak neměli opravu uspěchat. Musíme uvážit několik věcí. I když se všechno v dnešní uspěchané době dělá co nejdřív, je potřeba si uvědomit, že je potřeba dodržet určitý časový odstup. Velká rychlost se nám nemusí vyplatit, a to zejména pokud by šlo o fasádní barvu. Fasádní barva musí vyzrát, a to nejen u omítek nových, ale také u vysprávek.
Když vlastníme starší vápenocementovou omítku, jež je nutno opravit, rekonstruovat, protože se kus z ní sloupl, či se nám na ní udělala nevzhledná koule, která stejně dříve či později odpadne, nebo když máme v omítce velké praskliny, kterém nepomůže ani opravný tmel, pak se musíme pustit do klasické zednické opravy. To místo, které opadlo, musíme ještě zvětšit, abychom dosáhli pevných okrajů. Tuto obnaženou omítku můžeme zpevnit například KNAUF Hloubkovou penetrací.
Když se jedná o lokální problémy, nesmíme zapomenout na proškrábnutí spár u cihly a potom provést cementový postřik. Pak ono místo nahodíme maltovou směsí a zakončíme venkovním štukem. Malty, jejich podstatnou pojivou složku tvoří vápno či cement, se nechají vyzrát, což na štukové omítce trvá asi 28 dní. Kdybychom tuto lhůtu nedodrželi, pak by došlo k degradaci barevného odstínu a na stěnách by se vytvořily nehezké skvrny.
Povrchová šlechtěná omítka
Na část, kterou jsme na omítce opravili, natáhneme venkovní štuk a ten potom roztáčíme až k hrotům pevného břízolitu. I štuk se musí nechat pořádně vyzrát. Pak nás čeká mlýnek na břízolit, do kterého si dáme naředěnou směs a točíme klikou. Když je směs řidší, tak klikou točíme rychleji, a tak ji roztahujeme tak daleko, až dojde k překrytí pevné části, a tak vytvoříme barvy, která je tzv. do ztracena.
Po vyzrání ještě několik týdnů počkáme, pak srovnáme díky lati velké přesahy, aby se struktura blížila co nejvíc vzhledu okolní plochy a nevyčnívala z ní. Potom nás ještě čeká provedení penetračního nátěru a nátěru fasádní barvou. Pokud je už na břízolitu fasádní nátěr, tak opravené části podepřeme o 1-2 vrstvy a pak sjednotíme celou plochu několika, ideálně dvěma nátěry.
A co když se nám stará fasáda, která je stříkaná břízolitem, či škrábaná, už moc nelíbí? Pak můžeme fasádní barvou dosáhnout moderního vzhledu, a tak zvýšit odolnost naší fasády. Pokud máme stříkaný břízolit, tak se dá životnost naší fasády prodloužit až o několik let, pak si musíme rozmyslet, jakou fasádní barvu si vybereme.
Je podstatné, aby byla omítka suchá a nebyla zasažena plísněmi. Když už na ní jsou tmavé mapy, tak je dost možné, že se tak projevuje zemní vzlínavá voda, a tak tomuto požadavku zvolíme druh naší fasádní barvy.
Nejvíce se volí a nejvíce cenově dostupná je akrylátová barva. Musíme si ověřit, jakou náš výrobce dodává kvalitu barvy, takže volíme značku, která je dlouhodobě ověřená a nezaskočí nás její životnost. Dobrou prodyšností se pyšní fasádní barva silikonová, která i odpuzuje vodu natolik, že má dokonce samočisticí schopnost. Pak nám kapky vody stékají a zároveň na sebe nabalují nečistoty, které barva odpuzuje, tomuto se pak říká lotosový efekt.
