Představme si, že máme doma devítileté dítě, které by chtělo mít vše, co mají jeho vrstevníci. Rodiče jsou však upjatí a nechtějí mu nic dovolit. Tak se rozhodnou podle sebe a udělají mu pokojíček snů. Ale čí, že to jsou tedy sny?
Promiňte, nechte mě chvilku přemýšlet nahlas. Aha, už vím, ničí. Rodiče si myslím, že to co vybrali, se bude jejich dítěti líbit. A tak dítě přivedou do pokojíčku. Jsou plní očekávání, až to jejich malý prcek uvidí. Otevřou dveře, zatají dech, začnou se usmívat, ale ouha.
Pod jejich nohama stojí ubrečený drobeček, který jak uvidí, co s jeho pokojíčkem rodiče vymysleli, okamžitě vezme nohy na ramena. Milí rodiče, klauni v pokoji v jakékoli podobě opravdu nejsou příjemní společníci pro dny strávené bez lampičky. Zapomeňte také na barevné světlo, které ze všech stínů vytváří hrůzostrašné příšery. Po této zkušenosti Vaše dítě bude chtít až do puberty spát s vámi v posteli. Proto jste určitě jeho pokoj nepředělávali, že?
Ale už dost katastrofických scénářů. Jistě jako správní rodiče víte, že vaše dítko má oblíbenou barvu, panenku, autíčko nebo nějaké omalovánky. Tím pádem můžete začít stavět na jeho představách. Je samozřejmé, že pokud ho nechcete rozmazlit, nedostane vše, co by chtěl. Ale některé věci by přece jen dostat měl. Základ je dobrá postýlka, ve které se mu budou zdát ty nejsladší sny.
Toho docílíte za pomoci dětského lékaře, který vám řekne, zda dítě netrpí nějakou chorobou jako je například skolióza páteře. V takovém případě vám může doktor říci, zda je lepší koupit dítěti tvrdší neb měkčí matraci. Pro dítě je také vhodnější dřevo. Přírodní materiál zajistí, že pokud dítě spadne a narazí si koleno či hlavu o dřevenu postel, bolí to často méně, než když natrefí na tvrdý nebo ostrý kovový roh.
Nikdo by neměl tvrdit, že dítě hned od malička potřebuje židli a stůl. Protože nepotřebuje. Daleko lepší je, když dítě dostane míč na aerobic, na kterém může bez problémů sedět a spravovat si tak záda samo. Jak je známo, v mladším věku jsme všichni ohebnější, nebolí nás tak rychle svaly a ani si neuvědomujeme, že to co děláme, nás bude jednou stát plno sil. Tím pádem to dítěti můžete ulehčit a naučit ho sedět vzpřímeně rovnou.
Důležitým prvkem, o kterém už jsme trochu mluvili je osvětlení. V žádném dětském pokoji nesmí chybět lampička u dětské postýlky a hlavní světlo. To velké světlo totiž slouží na hraní, to aby si dítě nekazilo oči. Rodiče světlo využívají také jako ranní budík, protože na něj děti z postele většinou nedosáhnou. Lépe je tak donutíte vstát. A co se týká té malé lampičky. Tu dítě využije, když se bude v noci bát nebo si bude chtít číst. Každopádně lampička musí být vkusně vybrána. Opravdu dítě neděste.
A jako poslední jsou na řadě obrázky. Nechte své malé cvrčky vymalovat nějaké pěkné omalovánky nebo něco vystříhat. Zarámujte jejich výtvor a pověste na zeď. Když bude dítě starší, vždy může obrázky vyměnit za jiné. Navždy mu tak zůstanou příjemné vzpomínky na chvilky strávené s rodinou.
Přemýšleli jste také o záclonách a závěsech? Dokud je dítě malé, závěsy jsou skvělé, dodají dětskému pokoji na útulnosti. Tady platí pravidlo čím barevnější, tím lepší. Nebojte se experimentovat. Až bude dítě větší, záclony a závěsy můžete klidně vyměnit za žaluzie.
Samozřejmě, že v pokoji taky nesmí chybět hračky. A aby bylo vaše dítě v bezpečí před ublížením si s nimi, měly byste mít vhodné úschovné prostory. Dokud je dítě malé, je vhodné, když mu nedáte na hraní všechny hračky. Pokud mu část uklidíte a část necháte po určitou dobu na hraní, bude si více vážit toho, co má. Ten zbytek mu ukliďte tak, aby na něj nedosáhl. Dnes jsou k dostání různé umělohmotné krabice nebo dokonce dřevěné, kam hračky můžete umístit a nebude se na ně prášit.
Myslím, že tímto jsme shrnuly nejzákladnější prvky, které by neměly chybět v dětském pokoji. Tak teď milí rodiče můžete s chutí do budování.
