Vstupte do stylové jídelny

Vstupte do stylové jídelny

Stylová jídelna
Stylová jídelna

Ačkoli už v současné době jídelna jako samostatná místnost je spíše raritou, její účely dnes plní spíše jídelní kout, její význam nikterak nepoklesl. Stále je potřeba mít, kde jíst. Uspěchaná doba nás sice nutí jíst rychle a téměř za pochodu. Na skutečně gurmánské stolování si většina Čechů čas neudělá. Přitom jiné národy si ovšem na řádném stolování zakládají, takže proč si alespoň občas neudělat volno a skutečně požitkářsky si nevychutnat dobře uvařené jídlo? K tomu je ale zapotřebí také to správné prostředí, takže se zasněte a představte si, jak by mohla skutečně stylová jídelna vypadat.

Ať už preferujete moderní minimalistický styl nebo klasický až rustikální, určitě byste neodolali jídelně vybavené prostorným masivním dřevěným stolem, u kterého stojí čtyři kované jídelní židle, samozřejmě s prošívaným sedákem pro teplý a měkký posed. Masivní jídelní stůl je vybaven v přírodním provedení, je ošetřen pouze olejem na dřevo, takže je i na dotek přírodní. Takovéto jídelní stoly jsou samozřejmě dražší, poněvadž jsou luxusnější. Dřevo jako materiál nábytku je dnes takřka vzácností.

Stylová jídelna má stěny pokryté vzorovanými tapetami v jemném barevném tónu. Stůl by měl být prostorný a poskytovat dostatek místa jak na stolování, tak i pro nohy u něj sedících osob. Na oknech mohou viset moderní mohutnější závěsy, které jsou jednak účelné na zatemnění oken, ale současně prostor oživují a zútulňují. Neměly by chybět květiny, jednak uprostřed stolu jako dekorace, ale také kolem. Celá jídelní sestava stojí na masivní tmavé prkenné podlaze a osvětluje ji lustr s křišťály. Takto může vypadat skutečně stylová jídelna, v které se snoubí moderní, elegantní a rustikální styl.

V současné době může být ale bohužel poměrně problém pořídit jídelní sety s opravdu velkým prostorným stolem, je to samozřejmě hlavně proto, že na něj většina lidí nemá doma prostor. Namísto něj ale můžete použít třeba stůl rozkládací, který bude zabírat málo místa, ale poskytne v případě potřeby dostatek místa na stolování.

Marmoleum: Nejedná se o babičku linolea

Marmoleum: Nejedná se o babičku linolea

Pamatujete si linoleum jako trvalý a nudný materiál, který se využíval na podlahy ve starší domech či bytech? V dnešní době bylo nahrazeno marmoleem. Už zde nejsou tak nudné barvy, ale jasná paleta, z které se dá vybírat s upravitelným povrchem. Ať už říkáte linoleum či marmoleum, budou vždy oba nejekologičtějšími a nejzdravějšími podlahovými krytinami na světě.

Výroba a uplatnění

Výrobní proces dnešního marmolea se od vynálezu linolea téměř nezměnil, což bylo v roce 1860 v Anglii. Po vynálezu tohoto materiálu bylo ihned jasné, že se nejvíce uplatní jako podlahová krytina v kuchyni a koupelně, protože je odolný vůči vodě a dobře se udržuje v čistotě. Tento materiál se uplatnil také na kuchyňské desky. Výrobci linolea nezměnili a neaktualizovali své návrhy na změnu vkusu a vinylové podlahy z PVC se staly populární v roce 1960 a poté v roce 1970.

Nejedná se o jednu barvu

Nyní marmoleum není fádní, poněvadž má duhovou paletu až se sty jasnými barvami, plusem k tomu jsou speciální vzory. Poměrně je její položení snadné, nejsou zapotřebí žádná toxická lepidla, marmoleum položíte na dlažbu i na fošny. Vzhledem k tomu barva nikdy nevybledne, zůstane stále jasná, neboť prochází skrz materiál.

Ekologické řešení

Pro mnohé ekologické spotřebitele je volba podlahy marmolea tím nejlepším řešením, protože je to materiál obnovitelný a přirozený. Hlavní složkou je lněný olej, který tak dává jméno linoleu. Lněný olej pochází ze lnu, což je snadno pěstovaná rostlina, z které se také vyrábí povlečení. Další složky jsou přírodní pigmenty – borovice, kalafuny, dřevěná moučka, často vyrobených z uzdržovaných sklizených borovic. Tato směs se zahřeje a putuje přes válce, v lisu se podlaha zmáčkne a poté se zavěsí. Žádné toxiny nejsou používány ani tvořeny při výrobním procesu. Nemusíte se bát ani toho, že při užívání linolea by se do vzduchu vypařovaly nežádoucí plyny, to opravdu nemusíte. Kromě použitých přírodních složek je marmoleum velmi zdravé, proto se využívá ve mnoha nemocnicích a v jiných zdravotních zařízeních. Materiál má unikátní antibakteriální vlastnosti, protože probíhající oxidace lněného oleje přirozeně potlačuje růst škodlivých mikroorganismů.

Dobré vlastnosti

Také se u marmolea vyskytují přirozeně anti-statické vlastnosti. Protože se statická elektřina nedostane na povrch, tak se nemůže prach udržet na linoleu, což je perfektní pro naše klima doma a prach nemá žádnou šanci. Výsledkem je, že roztoči tak prach neakumulují, tudíž je marmoleum vhodným kandidátem pro lidi s alergiemi, astmatem či s jinými dýchacími potížemi. Podlaha se lépe čistí, protože prach a nečistoty se neudrží na povrchu.

Marmoleum stále pracuje

Časem se marmoleum stane těžší a odolnější, neboť lněný olej stále pracuje a tvrdne. Přesto zůstává nezměněn a příjemný pro vaše chodidla. Někteří však mohou mít námitku, že je jim zima od noh při chůzi po této podlaze, ale i takový problém se dá vyřešit, že bude používán s podlahovým vytápěním. Pokračující oxidace a tvrdnutí povrchu způsobuje nažloutlou barvu. Ale nebojte se, i toto má své řešení. Když podlahu vystavíte na nějakou chvilku světlu, tak nažloutlá barva zmizí. Povrchová úprava může být užita po nebo předtím, než nažloutlá barva zmizí. Zatímco podlahy vyrobené z obnovitelných zdrojů korku, dřevin a bambusu, je obtížné zjistit, jestli byly tyto dřeviny správně sklizeny. Taktéž někteří výrobci používají lepidla a chemická rozpouštědla, aby udrželi vrstvy dřeva u sebe. Proto se raději mnoho lidí obrací raději k marmoleu. Marmoleum nemá žádné špatné nežádoucí účinky, jak při výrobě, tak i při použití a stálému používání. Díky dlouhé životnosti nemusíte mít obavy s časté výměny podlahy.

Podle čeho si vybrat kuchyňskou desku? (čtvrtá část)

Podle čeho si vybrat kuchyňskou desku? (čtvrtá část)

Deska ze skla

Jak je na tom sklo? I v kuchyňských deskách má své místo. Asi někdo podotkne, že deska ze skla musí být křehká, a tak se dá snadno rozbít, jenže nové technologie umí vytvořit sklo, které vydrží náročné práce při vaření. Má hladký povrch, takže se snadno čistí.

Aby deska ze skla vydržela občasné nárazy či teplé hrnce, musí se vyrobit z tvrzeného skla. Není problém na desce naklepávat plátky masa na nedělní řízky a položit na ni horkou právě dodělanou bramborovou kaši v hrnci či pánvičku po smažených řízcích.

Až kolem dvou set barev poskytuje deska ze skla, což není vůbec málo, a jistě najdete tu svojí, která bude vynikat s ostatním nábytkem a vybavením.

Abyste předešli poškrábání a skvrnám po vodě, můžete tomu předejít speciální úpravou povrchu. Úžasná je i její tloušťka. Má pouhých deset až dvanáct milimetrů.

 

Deska z nerezu

Pracovní desky z nerezu můžeme často vidět v kuchyní, kde se vaří více jídla. Je to možná proto, že snese jak mokro, výpary od velkých kotlů, či odolají zátěži, jenž je na ně kladen skoro celý den. Nikde nevidíte žádnou rez.

Je praktická, jednotvárná. Bude zvládat snést na svém povrchu horké nádobí. Chcete matný či lesklý vzhled? A co údržba, díky speciálnímu přípravku na nerezu, lze snadno čistit.

Podle čeho vybírat dřez (druhá část)

Podle čeho vybírat dřez? (druhá část)

Keramický dřez

Kdo si potrpí na keramiku, lze si pořídit i keramický dřez. Ten se vyrábí při 1200 stupních Celsia, proto přetrpí, když na něho položíme horké hrnce, prý je v tomto ohledu lepší než nerez. Nevadí mu, když se stane nehoda s vařícím olejem, protože snese i takovou nešikovnost. Čistit se dá i silnějšími kyselinami a věřte, že do keramické dřezu nevyžerete dírku, je dosti odolný. Nehrozí, aby se v něm ukládali bakterie a jiné, neboť je hladký bez pórů. Jak je to se škrábanci? Též si můžete oddychnout, protože nic takového nehrozí. Je vůči tomu odolný. Nemusíte bílou barvu? Je možné si vybírat ze 17 barev, snad tam bude i vaše, abyste byli s barvou keramického dřezu spokojení.

Jako skoro u každé věci je i u této nějaký ten zápor. Nebojte se, zas tak hrozný není. Keramický dřez se nedá totiž upravit podle vašeho otvoru v kuchyňské lince u vás doma. Počítat musíte i s vyšší cenou. Nemusíte řešit uschlé kapky, protože vůbec nejsou vidět.

Granitový dřez

Uschlé kapky nejdou vidět ani na granitových dřezech, které jsou tvořeny z kamenné drti. Jak je na tom s odolností? Přetrpí poškrábání, žádné patrné skvrnky. Akorát nevydrží takový žár jako keramický, pouze do 280 stupňů Celsia. Zato má širokou paletu barev, takže máte z čeho vybírat.

Syntetický dřez

Dalším kandidátem je dřez ze syntetického materiálu, jenž jeho část tvoří skelná vlákna. Odolá proti chemickým přípravkům, proti škrábancům.

Dřez z přírodního kamene

Mezi dražšími se nachází dřez vyrobený z přírodního kamene. Dřez z tohoto materiálu vám dost dlouho vydrží. Kvůli materiálu se vám může stát, že vám při malém nárazu sklenka praskne.

Dřez z umělého kamene

Pak tu máme umělý kámen, který nezvládá horké hrnce a pánvičky. Můžete jej nechat přibrousit, pokud se vám nebude zdát povrch hladký. Lze ho snadno čistit. Dobře sladit s kuchyňskou linkou.

 

Teď už víte, kolik možností máte ve výběru nového dřezu.

Podle čeho si vybrat kuchyňskou desku? (třetí část)

Podle čeho si vybrat kuchyňskou desku? (třetí část)

 

Deska ze žuly

Pokud se zahledíme na desku ze žuly, jde o něco jiného, něco vynikajícího. Snese náraz kvůli své tvrdosti, svojí stavbou snáší horké hrnce, chemické látky a čistění a pečování je snadné. Velký výběr barev vám přidává k tomu, aby tato deska ze žuly patřila mezi horké kandidáty, i když cenou je někde jinde, než lamino desky, ale za to jakou má skoro nekonečnou životnost, za to by mohlo stát, přemýšlet o ní. Nemyslíte?

 

Deska z umělého kamene

Není vyjímkou využití v dnešní době umělého kamene. Je složen z drti horniny, přidané pryskyřice a barviv. Lidé si docela tento materiál oblíbili. Tento materiál řadíme mezi tvrdé materiály, kdy oplývají i odolností. Žádná špína nikam nezaleze, protože tu nejsou žádné póry. Nepřekvapí je ani teplý hrnec. Nebojí se také chemických látek. Prostě skvělý materiál pro vyrobení pracovní desky.

Vrcholem je životnost, dokonale se zbavíte škrábanců a máte výběr z několik barev. Nikde nenajdete jakoukoliv spáru, špína má tak tabu.

 

Deska z ušlechtilého betonu

Je si hodně podobná s deskou ze žuly, akorát se jinak zpracovává. Není mu cizí vyšší teplota, umí si lehko s ní poradit. Tvrdost jméno této desky, měla by přeci něco vydržet, když je z betonu. Barviček nabízí plnou hrst, neměli byste se obávat, že nenajdete tu svoji. Omývat a omývat, tak to tu neplatí, deska nevyžaduje péči každou hodinu. Jaké hospodyňce by se také chtělo, když je ráda, že uvaří dobré jídlo, a pak si po běhání v kuchyni raději odpočine.

I když si každý při vyslovení možná představí beton někde venku, jenž má společné vlastnosti jako ušlechtilý beton. I tvárnost a odolnost proti teplu je spojuje. Ale pozor, žádný kontakt s horkými předměty. To je jediné, co tyto dva materiály rozděluje. Mohou se tak objevit malé prasklinky, skvrnky atd. I když jsme vám psali, že odolá proti teplejším hrncům, tak ale ne horkým. Je dobré po ukončení práce, celou kuchyňskou linku utřít.

 

Deska z keramiky

Ti, co neodolají keramice asi budou velmi spokojeni, když jim nabídneme možnost desky právě i z keramiky. Je pravda, že její využití je spíš na takových místech, jako jsou chaty, rekreační bydlení, aby se spíše chlubila svým vzhledem, než použitím. Nebojte se, že by nestála ani za starou grešli, to nikoliv. Nepřijde si na ní voda ani nečistoty. Hraje tu velkou roli též její příznivá cena.

Podle čeho si vybrat kuchyňskou desku (druhá část)

Podle čeho si vybrat kuchyňskou desku (druhá část)

 

Pracovní deska z masivního dřeva

Masivní deska se vyrábí z javoru, břízy, dubu, buku, ořech a z borovice. Z toho bříza a borovice patří mezi ty měkké dřeviny. Výroba desky z masivu není tolik náročná, díky její tvárnosti a zpracování. Odolnějším materiálem proti vodě je bambus, či větší zátěž deska z teaku.

Má však svoje mínusy. Není tak odolná proti nárazům a mokru. Aby se vyhnulo rychlejšímu opotřebování, je dobré dřevo potírat přírodním olejem a voskem, tito pomocníci mají pomoci, aby dřevo déle vydrželo a bylo aspoň trochu odolné před vlhkem. Některé se i lakují, aby zvládly nápor kuchaře či kuchařinky, kteří na této desce budou v kuchyni pracovat.

 

Pracovní deska z laminátu

Proč právě přemýšlet na lamino deskou? Protože cenově je přijatelná, a když se podíváme na její čištění, tak je bez problémů a snadné o proti desce z masivu, která potřebuje určitou péči. Čím dále vyniká? Pestrou paletou barev. Jestliže spíše holdujete dřevu, tak ani to není problém. Nabízí i tuto vymoženost.

Když to celé shrneme, tak její funkce, kterou by měla poskytnout je dobrá i s celkovou pečovatelskou údržbou, ani v barvách není zaostalá. A cena se pohybuje v oblasti pro každého přijatelné. Lamino desky nezapomínají ani na ty, co mají rádi něco, co vynikne v jejich interiéru, tím je extravagance. Tudíž vám nabízí mnoho příznivých možností, než negativ.

Pakliže máte pochyby, jestli lamino deska bude opravdu vypadat jako dřevo, ničeho se obávat nemusíte. Díky pórům nechá vyniknout přírodnímu dřevu, na první pohled nic nepoznáte.

 

Deska z přírodního kamene

Nejpoužívanějším materiálem na desku z přírodního kamene je žula, křemenec a rula. Tyto materiály jsou dobré na údržbu a odolnější než-li mramor. Ten má tendenci nasakovat do sebe vlhko, je to kvůli pórům, které tomu nahrávají. Proto tento materiál vidíme spíše v koupelnách.

Můžeme sem přiřadit i vápenec, který snižuje praktičnost v celkovém využívání pracovní desky. Nejsou vůbec tvrdé o proti rule, žule a křemenci. Při větším nárazu a nevhodném používání kuchyňských pomocníků se stane, že desku z mramoru a vápence poškodíte.

Podle čeho si vybrat kuchyňskou desku? (první část)

Podle čeho si vybrat kuchyňskou desku? (první část)

 

Chystáte se koupit kuchyňskou linku, ale nevíte jakou desku na ní použít? Proto se vám budeme snažit přiblížit, jaké druhy jsou, a jak jsou praktické. Prvním vaším přáním asi bude, aby její životnost byla dlouhá, dalším faktorem bude její vzhled, protože by měla ladit s celou kuchyňskou linkou. Třetím by mohla by být její údržba, jenž by vám neměla zabrat hodně času, kdybyste ji čistili kartáčkem, protože se nečistoty zažraly.

Kuchyňská linka by neměla být zdraví škodlivá, při odkládaní potravin, kdy by mohla vylučovat látky nevhodné ke konzumování. Nechtěné jsou i póry, což zjistíte při válení těsta, nebo u přípravy masa. Z těchto surovin můžou nějaké ty částečky ulpět ve spárách a bakterie se pak jen hemží. Dobré není ani to, když máme na kuchyňské lince moc spár, neboť je to rej pro mikroorganismy, které v těchto spárách vznikají, protože se zde ukládá nečistota z vaření a z práce s jídlem celkově. Zrníčka, semínka, koření, ale i nečistota třeba z brambor, mrkve…

 

Jaké máme možnosti

Věřte nebo nevěřte, ale jak jde doba, tak nám stále poskytuje nové a nové vymoženosti. Není jak za našich babiček, které pracovaly na stolech a žádnou kuchyňskou desku neměly. Prostě si musely vystačit s tím, co měly. Je možné, že v jejich době nějaká kuchyňská linka byla, ale neměly výběr materiálu na kuchyňskou desku, neřešilo se to.

Dnes vám nabídnou všechny různé druhy kuchyňských desek. Jsou betonové, mramorové, masivní, s laminátovým povrchem, kdy se deska skládá z dřevotřísky, dále jsou vyrobené ze skla či keramické a nesmí nám tu chybět ani nerezové.

Než-li začnete s výběrem pracovní desky, rozmyslete se, jaký druh materiálu budou nebo mají vaše spotřebiče, jaký design bude vaše kuchyň celkově mít. Je to proto, abyste vybrali ten nejvhodnější materiál, ze kterého bude deska vyrobena, neboť by vám mohla hatit celkový pohled na vaši kuchyň.

 

Co vše má pracovní deska snést

Nehoda se může kdykoliv stát, proto by pracovní deska měla přetrpět chemické přípravky a mechanické poškození. Při práci s horkými hrnci se stane, že je položíte na desku, neboť máte málo místa na sporáku či potřebujete stabilnější postavení. Tak by deska měla odolávat vyšším teplotám. Její úklid by měl být snadný.

Když budete dodržovat tyto specifika, určitě váš výběr pracovní desky bude ten nejlepší. Jen nezapomeňte ani na jeden. Každé plus se počítá.

Pořizování nové kuchyně (druhá část)

Pořizování nové kuchyně (druhá část)

Nyní jsou na řadě varné desky a sporáky. Opět sporáky mohou být na plyn či na elektriku.

Některé rodiny s dětmi dávají přednost spíše elektrickému, protože není žádný plamen. Oproti němu je na plynovém rychlejší příprava. Klasický sporák má dva střední hořáky, jeden malý a jeden velký, pro různé velikosti hrnců.

Varné desky jsou indukční, elektrické, keramické. Sklo-keramické desky mají rovný povrch, dodávají lince pěkný vzhled, ale na plynové nemají, neboť jsou pomalejší ve vaření a hlad nepočká.

Pokud vám nevadí větší investice, tak byste mohli jít do indukční desky, která dává teplo na dno hrnce a ani o píď dál. Proto ohřeje to co má, a nikoliv ještě i vzduch, kterým se asi nenajíte. Zapotřebí je k tomu speciálních hrnců i pánví, jenž jsou vyrobeny z feromagnetického materiálu, a ten jediný se nechá ohřát na této desce.

Patříte mezi ty, co mají rádi vůni připravovaného jídla v celé kuchyni? Jenže jsou tu i tací, kteří toto aroma moc nemusí, a nejsou spokojené někdy i sami kuchařinky. Pokud k nim tedy patříte, do skupiny která páry a pachy z vaření nemusíte, pořiďte si digestoř. Máme na výběr ze dvou typů, což je recirkulační a odtahová.

Mohou být ze skla, z kartáčované oceli, dále jsou teleskopické, jenž jsou výsuvné. Jejich místo je mezi skříňkami.

Dbát by se mělo na velikosti místnosti, podle toho se vybírá typ digestoře. Většinou se dává poblíž vnější zdi nad sporákem, tady je její funkce nejúčinější. Dobrá schovka je i pod skříňkou, kde není moc na očích, ale ne pod skříňkou, která je postavena na kuchyňské podlaze, tady by brala asi jen výpary z noh. Jestliže chcete nechat vyniknout jejímu vzhledu, je tu možnost ostrůvkové nebo komínkové digestoře.

A jak je to s chladničky a mrazničkou? Také mohou krásně splynout s kuchyňskou linkou. Jsou někdy tak nenápadné, že vypadají jako skříňka, která je součástí kuchyně. Nejdříve byste měli mít odhad, s jakou kapacitou chladničku potřebujete, samozřejmě i mrazničku. Úsporné nejsou na zmar. Ledničku je nejlepší dát tak, abyste se při brání potravin, nemuseli ohýbat, takže jí nedávejte s úrovní se spodními kuchyňskými skříňkami. Nejvíce používané jsou kombinované ledničky, chladnička s mrazákem.

Dalším kandidátem pro vestavěný kuchyňský spotřebič je mikrovlnka. Je spousta velikostí a rozlišují se podle funkcí, které mají. Jako například, mající gril i pečící funkci. Každého potěší, když je zapotřebí rychlé ohřátí jídla.

Nemáte rádi mytí nádobí? Tak to by vám neměla chybět vestavěná myčka. Máte početnější rodinku? Jestli ano, tak čím širší, tím se do ní vleze více nádobí. Pokavaď si potrpíte, aby nádobí bylo perfektně umyté, tak by nemělo chybět turbo-termické sušení, na sklenkách nebude žádná stopa po skvrnkách z kapek po umytí poté, co proběhne vysušení. A jak jinak, než že vám ušetří platbu za vodu a za elektřinu.

Pořizování nové kuchyně (první část)

Pořizování nové kuchyně (první část)

První část

Máte naplánovanou rekonstrukci kuchyně, nebo si teprve chcete nějakou vyplnit kuchyňskými spotřebiči? Na co byste se měli nejprve zahledět je spotřeba kuchyňských spotřebičů. Což zahrnuje vodu, plyn a elektřinu.

Doba nám přináší však moderní řešení s umístěním spotřebičů, abychom měli více místa pro pohyb v kuchyni. Jaké je to řešení? Spotřebiče se dají vestavět do kuchyňské linky, tak nezaberou tolik místa. Vše je tak přehledné, nehlučné s dostatkem místa. Mnoho rodin je volí jen proto, že jsou bezpečné pro děti.

Nové technologie nám umožňují snadnější práci, a tak nemusíme trávit tolik času v kuchyni. A vcelku ten design vypadá skvěle. Vaření netrvá dlouho a určité kuchyňské stroje umí upozornit, když je jídlo hotové, či upozorní, když jsme nezavřeli dvířka. Ten kdo často zapomíná, tak se nemusí tolik bát, spotřebič se sám připomene. Při umývaní si nemusíme vůbec namočit ruce, jelikož myčka umyje nádobí za nás.

Rozebereme si troubu, kterou můžeme dát pod pracovní desku nebo pod varnou desku. Také si jí můžeme nechat vestavět do výšky, při které se nemusíme ohýbat. Je pravda, že cena takové trouby je vyšší.

Trouba s varnou deskou mohou být kombinované. Jako například trouba plynová a deska připojená na elektřinu. Máme opět z čeho vybírat. Jestli jste početnější rodina, je lepší koupit větší troubu, protože nemusíte vařit určité jídlo na dvakrát.

Můžete si vybrat ze čtyř typů. Těmi jsou parní, víceúčelová, elektrická a horkovzdušná. Máte mezi čím rozmýšlet.

Jak jsou na tom parní trouby? První slovíčko vypovídá za vše. Samozřejmě jak jinak než v páře. Tudíž zdraví nadevše. Nějaká ta úspora se určitě také najde, skoro o 50%. Což je o polovinu, než u typické trouby. Pomáhat zde může i tlak, ale není tomu tak vždy. Hotové jídlo připravené v této troubě, vypadá skvěle.

Co si však představit pod pojmem víceúčelová? Samo slovo už o sobě říká, že trouba neumí jen jedinou věc, ale několik. Třeba rozmrazit na kost zmrzlé kuře, pak ho i u griluje, nebo dokřupava upeče Není vyjímkou, že mají možnost uvařit jídlo v páře pro ty, co vaří zdravě, nebo nemusejí mastná jídla. Další vymožeností, kterou mohou oplývat je samočistící funkce, takže se sama umyje. No, není to perfektní, jak nám taková trouba ušetří špinění rukou?

Elektronické trouby hřejí ze shora i zdola, proto nejlepší umístění pro pekáč je uprostřed. Přivádět teplý vzduch do celého prostoru trouby, umí horkovzdušná trouba, a šetří tak vaše peníze. Proto aby mohl teplý vzduch procházet stejnou mírou, k tomu dopomáhá ventilátor.

Podle čeho vybírat dřez

Podle čeho vybírat dřez

První část

Pokazil se vám starý dřez nebo chcete jen starý vyměnit za nový? Podle čeho ale vybírat, aby nám nějakou tu dobu vydržel?

Určitě byste se měli zaměřit na materiál. Materiál by měl vydržet vlhko a mokro, při odkapávání nádobí, jestliže chcete dřez s odkapávačem i bez něho. Nesmí být viditelná žádná rez ani náznak. Špatnou věcí nemusí být také prostor pro krájení zeleniny, masa spojený s dřezem, tudíž odolný proti zátěži. Je pravda, že dřez používáme každý den. Proto opotřebovávání je stálé.

Každičká hospodyňka může být ráda, pokud má takového pomocníka. Dřez nechybí už snad v žádné rodině, i když za našich babiček tomu bylo někdy jinak a vodu si musely nosit v kýblu, aby si omyly zeleninu či jiné potraviny na vaření. Než začaly umývat nádobí, tak si vodu nejdříve musely na kamnech ohřát, a pak teprve mohly začít. Ale je to v tom, že v každém domě neměli přívod vody. Dnes už to problém není, a tak nám to také šetří námahu a čas.

Vraťme se však zpět do přítomnosti. Co každý udělá, než si koupí dřez? Koukne do nějakého obchodu, třeba i na internetu, jenž nám tuto možnost poskytuje. Co první uvidíme? Tvary, velikosti a ze všeho nejdůležitější, popis z jakého materiálu se dřez vyrábí, případně do jaké kuchyňské linky se hodí. O tom jsme se již zmiňovali, že je to první faktor, který je rozhodující pro koupi námi vybraného zboží.

Nerezový dřez

Nejtradičnějším materiálem, který lze vidět nejvíce je dřez vyrobený z nerezu. Byl to hit, který měl oprávněné výhody. Nerezový dřez můžete dát skoro do každé kuchyně, aniž by vám zhatila váš výběr materiálu a typu kuchyňské linky, proto se hodí skoro k jakékoliv kuchyni. Taktéž nerezový je odolnější o proti keramickým, takže vám jen tak nepraskne, protože tento materiál docela dobře pruží. A co rez? Už jeho název vypovídá o tom, že kterákoliv rez nemá tady žádné oprávnění, ukázat se vám na očích.

Vytknout nerezovému dřezu můžeme jen dvě věci, viditelné malé škrábance a ve vyschlém lze spatřit stopy po kapkách. Někdo nad tím mávne jen rukou, ale jsou tu tací, jenž jim tyto stopy po kapičkách uschlé vody budou hodně vadit. Avšak i tento problém se dá vyřešit, a to tím, že zakoupíte nerez s mikrostrukturou a je po starostech. Nerez si můžete zakoupit v hladkém či matném provedení.