Skleník: jak vybrat, typy a rozdíly
Skleník patří k investicím, které se na zahradě vyplatí prakticky celý rok – prodlužuje pěstební sezonu, chrání sadbu před mrazem i deštěm a umožňuje pěstovat plodiny, na které by venku nebylo dost tepla. Než skleník vyberete, je dobré porovnat konstrukci, materiál pláště a to, zda se hodí spíš samostatně stojící model, nebo skleník ke zdi domu.
V kostce
- Základní volba je mezi skleníkem s pláštěm ze skla a skleníkem z polykarbonátu, případně fóliovníkem jako levnější variantou.
- Malé fóliovníky pořídíte už za pár set korun, prosklené zahradní skleníky s hliníkovou konstrukcí stojí i přes deset tisíc korun.
- Klíčové parametry jsou tloušťka a typ výplně, nosnost konstrukce v zimě a možnost větrání.
- Skleník ke zdi domu ušetří místo i náklady na konstrukci, protože jednu stranu tvoří zeď budovy.
- Životnost kvalitního hliníkového skleníku s polykarbonátem se počítá na řadu let, u fóliovníků je výrazně kratší.
Jaké typy skleníků se dnes staví?
Podobně jako u výběru zahradního bazénu, i u skleníku se dělí typy podle konstrukce, tvaru střechy i podle toho, zda stojí samostatně, nebo využívají oporu jiné stavby. Volba typu ovlivňuje jak cenu, tak i to, jak snadno se skleník montuje a jak dlouho vydrží. Než se rozhodnete, zvažte i tvar střechy – sedlová střecha lépe odvádí sníh a dešťovou vodu než plochá nebo obloukovitá varianta, což se v zimě projeví na nižším riziku poškození konstrukce.
Skleník z polykarbonátu
Skleníky z polykarbonátu patří dnes k nejoblíbenějším díky kombinaci nízké hmotnosti, dobré tepelné izolace a odolnosti proti nárazu. Komůrková struktura desek zadržuje vzduch, což zlepšuje izolační vlastnosti oproti sklu, a zároveň desky lépe snášejí kroupy či pád větve.
Skleník ze skla
Skleník ze skla propouští nejvíce světla a vypadá esteticky nejhodnotněji, což ocení zejména zahradní architekti a milovníci exotických rostlin. Nevýhodou je vyšší hmotnost konstrukce, křehkost při nárazu a obvykle vyšší pořizovací cena než u polykarbonátu, na kterou je potřeba být připraven už při plánování rozpočtu.
Fóliovník
Fóliovník s ocelovou nebo dřevěnou konstrukcí a fóliovým pláštěm je nejlevnější a nejrychlejší cestou k zastřešenému pěstebnímu prostoru. Fólie ale rychleji degraduje vlivem UV záření a mrazu, takže se obvykle po několika sezonách vyměňuje.
Skleník ke zdi
Skleník ke zdi domu nebo hospodářské budovy využívá zeď jako jednu stranu konstrukce i jako zásobník tepla, které přes den akumuluje a v noci uvolňuje. Tím se snižují nároky na vytápění a zároveň ušetříte materiál i místo na zahradě.
Jaké rozměry a parametry skleník má?
Rozměry skleníků se odvíjí od velikosti zahrady i od účelu, ke kterému má sloužit – od malého množírníku na balkon po velký zahradní skleník pro pěstování zeleniny. Orientační přehled najdete v tabulce.
| Typ skleníku | Rozměry (š × d × v) | Plocha | Orientační cena |
|---|---|---|---|
| Malý fóliovník | cca 190 × 240 × 200 cm | 4–5 m² | 1 000–3 000 Kč |
| Zahradní skleník z polykarbonátu | 190–250 × 300–400 × 200 cm | 6–10 m² | 5 000–15 000 Kč |
| Velký skleník z polykarbonátu | 300 × 600–800 × 220 cm | 18–24 m² | 15 000–35 000 Kč |
| Skleník ze skla, hliníková konstrukce | 250–400 × 400–600 × 220 cm | 10–24 m² | 20 000–60 000 Kč |
Z jakých materiálů se skleníky vyrábějí?
Konstrukce bývá z pozinkované oceli, hliníku nebo dřeva. Hliník nekoroduje a je lehký, dřevo lépe izoluje, ale vyžaduje pravidelné ošetření nátěrem. Plášť tvoří sklo, komůrkový polykarbonát v tloušťkách od několika milimetrů výše, nebo zahradní fólie. Silnější polykarbonát lépe izoluje a tlumí hluk deště, tenčí propouští více světla, ale hůře drží teplo. Podlaha bývá buď přírodní zem, nebo zpevněný povrch z dlažby či štěrku, který usnadňuje úklid a zabraňuje prorůstání plevele. Volba podlahy má vliv i na vlhkostní režim uvnitř skleníku – zpevněný povrch se snáze udržuje v suchu, přírodní zem naopak lépe váže vlhkost a může omezit potřebu časté zálivky.
Na co si dát pozor před nákupem skleníku?
Nejdůležitější je dostatečné větrání – skleník bez střešních nebo bočních oken se v létě rychle přehřívá a rostliny trpí. Zkontrolujte také nosnost konstrukce v zimě, protože sníh dokáže lehčí rámy poškodit, pokud nejsou dimenzované na sněhovou zátěž. Před nákupem si ověřte i způsob kotvení k zemi, protože nedostatečně ukotvený skleník může poškodit vítr. Zvažte umístění vzhledem ke slunci, ideálně delší stranou na jih, a dostupnost vody v blízkosti, ať už z venkovního vodovodu, nebo ze sběrné nádrže na dešťovou vodu.
Před koupí si také ověřte, jak náročná bude samotná montáž a zda ji zvládnete svépomocí, nebo je nutné objednat montážní partu. U velkých skleníků z polykarbonátu bývá stavba na jeden dva dny pro dva zkušenější lidi, u skleněných modelů se stavbou na míru je téměř vždy nutná odborná montáž. Zamyslete se i nad tím, jestli budete skleník potřebovat celoročně, nebo jen v hlavní pěstební sezoně – tomu se dá přizpůsobit i volba doplňkového vytápění a izolace pláště.
Kolik stojí skleník a kdy se vyplatí připlatit?
Cena roste především s plochou a s kvalitou pláště. Malý fóliovník je nejlevnější volba pro začátek, ale nevydrží dlouho. U zahradních skleníků z polykarbonátu se vyplatí připlatit za silnější desky a robustnější konstrukci, protože prodlouží životnost i o několik sezon. Skleník ze skla je nejnákladnější variantou, kterou ocení spíše ti, kdo chtějí kombinovat pěstební prostor s posezením podobně jako u zastřešené terasy nebo zastřešení bazénu. Doplňkové vybavení, jako je automatický otvírač oken nebo zavlažovací systém, cenu zvýší, ale ušetří čas při běžné péči.
Do celkového rozpočtu je dobré započítat i položky, na které se často zapomíná – zpevnění podkladu, případný obvodový základ proti pronikání hlodavců a náklady na dopravu při velkých modelech, které se kvůli rozměrům nedají snadno naložit do běžného osobního auta. Pokud plánujete pěstovat i teplomilnější druhy zeleniny nebo raných sazenic, počítejte s příplatkem za doplňkové vytápění, ať už elektrickým topným tělesem, nebo přes propojení s topným systémem domu.
Jak o skleník pečovat a jak dlouho vydrží?
Pravidelně kontrolujte těsnost spojů a stav plášťě, u polykarbonátu i případné zežloutnutí od UV záření. Konstrukci z oceli chraňte před korozí, dřevo pravidelně natírejte. Před zimou skleník vyklidťte, upravte půdu a případně ho zajistěte proti sněhové zátěži odklízením sněhu ze střechy. Kolem skleníku má smysl řešit i zázemí zahrady jako celku, například vhodné ploty jako ochranu proti zvěři nebo plotové pole jako opěrnou konstrukci pro popínavé rostliny.
Jednou za sezonu se vyplatí umýt plášť zevnitř i zvenku měkkým hadrem a jemným saponátem, protože usazený prach a nečistoty výrazně snižují propustnost světla, a tedy i výnos pěstovaných rostlin. U polykarbonátových desek dbejte na to, aby odtokové kanálky v komůrkové struktuře nebyly ucpané, jinak se v nich hromadí vlhkost a mohou se v nich tvořit řasy. Pokud skleník používáte celoročně, počítejte i s pravidelnou kontrolou těsnění dveří a oken, protože právě tudy uniká nejvíc tepla v chladných měsících.
